Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"Americko-sovětské vztahy"
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztahy mezi SSSR a USA v Televizních novinách Československé televize v roce 1981 na příkladu Salvadoru
 Bezvodová, Michaela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Práce Vztahy mezi SSSR a USA v Televizních novinách Československé televize v roce 1981 na příkladu Salvadoru se zabývá analýzou americko-sovětských vztahů v hlavní zpravodajské relaci Televizní noviny Československé televize v roce 1981, a to na příkladu konfliktu v Salvadoru. Zároveň popisuje atmosféru vztahů dvou supervelmocí v průběhu studené války. V teoretické části přibližuje legislativní opatření spojená s totalitní mocí v Československé socialistické republice, představuje základní terminologii zpravodajství a otevírá otázku manipulace v médiích. Okrajově také přibližuje vztahy mezi SSSR a USA od konce 70. let až do začátku prvního funkčního období Ronalda Reagana a změnu politiky vůči Sovětskému svazu po odchodu Jimmyho Cartera z úřadu prezidenta. Praktická část pak sleduje vývoj americko-sovětských vztahů v průběhu celého roku 1981, jak jej reflektoval pořad Televizní noviny - čtvrtletně seznamuje se zásadními událostmi i jednáními a pomocí obsahové analýzy interpretuje význam totalitního zpravodajství na příkladu salvadorské občanské války a dalších politických meznících daného období. Cílem práce je představit komunistickou propagandu uplatňovanou v předním československém médiu, a otevřít tak otázky manipulace v médiích, vlivu a odkazu, jaké nese do dnešní doby.
Úplný záznam
Atomová zbraň jako nástroj míru.
 Filip, David ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
V souvislosti s existencí jaderných zbraní, které nebyly během studené války po útoku na Nagasaki a Hirošimu znovu použity jako válečný prostředek proti civilním ani vojenským cílům, se snažím podat vysvětlení "ozbrojeného míru". Pokládám si otázku, proč obě supervelmoci (USA a SSSR) nerozpoutaly "horkou válku", která by byla pravděpodobně jadernou. Jako příklad nejkritičtější události mi poslouží kubánská krize, jejímž popisem lze pochopit řadu širších souvislostí. Práce ukazuje na vzájemné vztahy proti sobě stojících ideologií, které často ve vztahu k atomovým zbraním docházely ke stejným závěrům. Věnuje se vojensko-strategickému významu atomových bomb, které utvářely mezinárodní vztahy po celou druhou polovinu dvacátého století. Vedle vojenských aspektů se dotýkám i ekonomické interpretace nukleárního zbrojení a ekonomického potenciálu SSSR a USA. Proč docházelo nejdříve k jednostrannému a postupně i celkovému odzbrojování-snižování počtu jaderných hlavic? Vysvětlení se pokusím mimo historických událostí dokumentovat i použitím teoretických modelů.
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English